Stíny v patách?!

25. dubna 2010 v 20:45 | Alison |  My diary
Ahojky zlatíčka,
dnes jsem byla s rodinou na hradu Landštejn. Bylo to skvělé! Miluju hrady! Mají takové své kouzlo... Bylo to naprosto fascinující, až do jedné chvíle...


Prohlídku jsme zvolili bez průvodce (nesnáším, když mě někdo zdržuje a já přitom chci  prošmejdit každý kout.
Vše jsem prošla, věž, nádvoří, příkop.... i sklep.
Na hradu bylo kupodivu celkem liduprázno, nemám ráda, když se někde motají lidi, ale tady mi chyběli. Hned se dozvíte proč...

Vše už jsme měli prohlédlé a prošlé, zbytku rodinky se nikam už nechtělo, ale já si nemohla nechat ujít jednu postraní potemnělou místnůstku. Oni si sedli na na lavičku a já se vydala pátrat po minulosti...
Jenže...
Vevnitř bylo světlo na spínač, to znamená, že jakmile jsem vešla, mělo se rozsvítit. taky že se rozsvítilo, ovšem jen na zlomek sekundy. Pak se ozvalo tlumené cosi... prostě jsem ucítila, že se něco pálí a světlo bylo v pr...
Nejspíš jsem měla hned jít pryč, ale s mou nezdravou zvědavostí jsem udělala pěknou blbost.
Šla jsem dál po hmatu. Při tom zlomku sekundy, kdy bylo světlo jsem dokázala alespoň z části zmapovat místnost. Dveře zůstaly otevřené, a tak tam pronikalo několik slunečních paprsků.
Ovšem za rohem už byla tma jako v... v té nejtemnější části těla (v pr...). Měla jsem sebou foťák, a tak jsem zapla blesk a párkrát vyblejskla terén před sebou, abych nezakopla.
A co jsem neviděla...
Přede mnou byla mříž a schody do sklepa. Hned za mříží bylo zkomírající světlo a pak ještě jedno slabé pod schody. Celkem jsem se bála, abych pravdu řekla.
Zákaz vstupu mluvil za vše...
Jen tek ze zvědavosti jsem vzala za mříž... byla OTEVŘENÁ
Přeznejme si... kdo by tam nešel? Bylo to pár schodů, jen jsem se chtěla podívat za roh chodby...
Otevřela jsem mříž a sešla několik schodů...
To světlo dole nebezpečně zablikalo!
K rozumu mě přivedla myšlenka, že ty schody sejdu a pak to světlo zhasne a já půjdu nahoru potmně. Otočila jsem se, a vyšla nazpět schody. Zavřela mříž a chtěla odejít...
Jen poslední pohled do té chodby... a pak...

Jestli mi doposud věříte, čtěte dál...

Stín...
Přesný stín...
Žádná rozmazaná šmouha...
Pamatuji si ho naprosto dokonale. Ten obraz se mi zaryl hluboko do mysli.
Byl to nejspíše muž (dost vysoký), křivý nos, na hlavě kápi (pokud se mi to jen tak nejevilo) a dost divné boty... takové... víte, jak jsou ty staré dřeváky s trustou podrážkou? Tak nějak podobně vypadaly :(

Po zádech mi přejela husina a dala jsem se na útěk... :( Strašpytel? Možná... ale věřte mi, tohle se nedalo...
Po cestě ke dvěřím jsem sebou ještě majzla o kamenou podlahu, takže i druhé koleno modné (první z těláku). Ale to u mě není nic neobvyklého, že pořád padám a házím ,,držky", ale aby jsem viděla stíny?! To fakt ne!

Myslím, že tohle mi věřit nebudete, ale ať si to každý přebere jak chce...
Nemyslím, ovšem doufám, že se mi to mohlo zdát...
Jedno vím ale naprosto jasně... ve chvíli, kdy jsem uviděla to cosi, mnou projel mrát a začalo bolet celé tělo...
I teď si připadám, jako po dlouhém a vyčerpávajícím běhu. Bolí mě každý sval v těle... :(

Popravdě se bojím trochu i teď...
Přikládám fotky... i sklepa - foceno, když jsem se vrátila zpět ze schodů a zavřela znovu mříž.

Vaše vyděšená Alison

(sklep focen s bleskem... byla tam tma jako v...) :(
Cedule zákaz vstupu asi nejsou od věci :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikyta* Nikyta* | Web | 25. dubna 2010 v 20:53 | Reagovat

ahh..jezdí mi mráz po zádech za tebe..=((

2 Tenny Tenny | Web | 26. dubna 2010 v 17:10 | Reagovat

Wow!=(
Tak to ti naprosto věříím!!!!=O
To je něco hrozného,když vidíš něco nebo někoho a vlastně nevíš kdo nebo co to je a potom ti začne být špatně a je ti zima...takový pocit prázdnoty,všechny pocity,jenom ne štěstí a euforie.
Já tě naprosto chápu,něco podobného se mi stalo ale ne ve sklepě jako tobě.
(Neber si to tak,že bych se tu vychloubala,jenom jsem ti chtěla tím říci,že ti věřím)

3 Tenny Tenny | Web | 27. dubna 2010 v 19:34 | Reagovat

Tak aspoň nejsem sama..ufff!!=)
Hele,Alison...pomohla bys mi,jestli to bude v tvých silách??
Je to na blogu...plosím..=)

4 Tenny Tenny | Web | 27. dubna 2010 v 19:35 | Reagovat

*promiň,dala jsem tam špatnej web

5 Tenny Tenny | Web | 28. dubna 2010 v 21:10 | Reagovat

Dneska u mě nic na blogu nečekej..
Promiň..=(
Viz blog;)

6 Aiko Aiko | Web | 29. dubna 2010 v 11:05 | Reagovat

Fúúha, tak toto by som nechcela zažiť. Už len keď to čítam tak mám zimomriavky,  nie aby sa mi to stalo ešte v skutočnosti. :)

7 Nikyta* Nikyta* | Web | 29. dubna 2010 v 14:39 | Reagovat

Máš u mě diplom =)

8 Tenny Tenny | Web | 1. května 2010 v 15:03 | Reagovat

Jak se vedeeeeee??;)

9 Werush Werush | Web | 2. května 2010 v 11:32 | Reagovat

Miluju zámky a hrady! Strašně mám ráda tu historii co se v nich uchovala. Jinak při čtení tvého článku mi až mrazilo, ale s největší pravděpodobností bych do toho sklepa( kdybych měla možnost) také šla, ale problém je v tom, že se mi v hlavě začnou okamžitě honit myšlenky ,, co, kydž na mě něco vyskočí?" takže při sebemenším šramotu bych asi zdrhla =D

10 Alison Alison | Web | 2. května 2010 v 12:47 | Reagovat

Werush: Vždyť já taky zdrhla :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama